Re Vize

Modern art Gallery in Roudnice nad LAbem, 7. 12. - 11. 2. 2017,

Curator - Petra Mazáčová

Břetislav Malý

Installation view in the Roudnice nad Labem Gallery



Press Release

Břetislav Malý is a distinct personality in the contemporary painting scene. He lives and paints in Southern Moravia but comes from Eastern Bohemia, the region which inspired exquisite Czech landscape painters of the 19th and the first half of the 20th centuries. His painting coalesced into abstract expression during his studies at the Brno Faculty of Fine Arts under Tomáš Lahoda and Petr Veselý. With the current questioning the relevance of wall-mounted painting he directs his curiosity to researching colours and technical and visual possibilities in the medium of painting.
Břetislav’s “painting installations” do not have even the smallest trace of narrative properties of painting, that so readily appreciated by the viewer. They, however, offer a different point of view through pure perception, focusing us not on what we recognise in the painting but on what we can see. The artist confirmed my expectations at our first meeting in The Gallery of Modern Art in Roudnice nad Labem, when he chose Antonín Slavíček, the pioneer of Czech landscape painting whose collection of over sixty paintings is the cornerstone of the Roudnice Gallery, as an artist to respond to. Slavíček’s paintings in the Roudnice collection, as I feel it, also want the viewer to perceive the atmosphere of colour and composition rather than the charms of a rural landscape. Malý’s monumental input, stemming from investigating the expressiveness of different procedures of layering colours, light planes and layers and from spatial effects of the base material, is a homage to the mastery of the legendary Czech modern painter. As in Slavíček’s work, Malý’s paintings have to be primarily perceived natively, allowing us to be absorbed by the optical illusions of the colour spectrum, which they both play with differently. Malý mainly recognises Slavíček as a sensitive artist who best captured the true values of the light in the Czech landscape.
Břetislav’s early work was also landscape painting, and although he did not pursue it formally, some residual features of landscape painting resonate in his interest in constructing colour planes and their layering. Malý carries on in the empirical study of colours where modern landscape painters stopped, developing his experience using scientific understanding of the physics of wavelength of the colours. Like the Impressionists years ago, Břetislav is interested in the colour composition of the outside world. Unlike them, he is not trying to transfer these external impressions onto the canvas explicitly. He understands the process of creation to be an integral part of the final work. His colour compositions are the outcome of a long thought process, during which he breaks and reconstructs the relations between colours in the plane and manipulates their interaction. His regard of the shades of grey and brown is wholly unconventional; and it is worth mentioning two, untypical Slavíček small sketches: Wood - Kameničky (1904–1905), with subdued light, and Sketch for Wood (1904–1905) which captures the woodland in an altogether un-aesthetic colouring of brown and brown-black with a faint lightning accent in detail.
Malý approaches deconstruction with consistency also when perceiving the painting as an object. He does not avoid new dimensions of painting, blurring the clarity of the painting in a soft drapery of loosely falling canvas. Recently, he has been gravitating towards a free presentation of his paintings either completely without frames, as the viewers saw in Blansko Town Gallery or in The White Pearl Gallery in Prague Kolbenka, or attaching his canvases to special metal constructions. The Gallery in Roudnice presents the second approach; the visual objects do not hang neatly and inconspicuously on the wall of the baroque riding school; using their own initiative, they step into space and become a palpable part of the building. The collection of Slavíček’s work is then to be considered to be the foundation stone of the Gallery.

Petra Mazáčová

/

Tisková zpráva

Břetislav Malý patří k výrazným osobnostem současné mladé malířské scény. Ačkoli dnes žije a tvoří na Jižní Moravě, pochází z Východních Čech – kraje, jenž se stal významným inspiračním zdrojem vynikajících českých krajinářů 19. a 1. poloviny 20. století. Během svého studia na brněnské FaVU pod vedením Tomáše Lahody a Petra Veselého se jeho malířská tvorba ustálila v abstraktní výrazové poloze. V době, kdy se v umění neustále objevují otázky kolem konkurenceschopnosti závěsného obrazu, stojí také v centru jeho zájmu zkoumání barev, technických a vizuálních možností média obrazu. V Břetislavových „obrazových instalacích“ není sebemenší stopy po divácky tolik vděčných narativních vlastnostech malby. Nabízejí však divákovi možnost jiného úhlu pohledu skrze čisté vnímání, v němž se nesoustředíme na to, co na obraze poznáváme, nýbrž na to, co vidíme. Sám autor při prvním setkání v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem pouze potvrdil můj předpoklad, když si jako autora, na jehož dílo bude reagovat, vybral Antonína Slavíčka – průkopníka české moderní krajinářské školy – jehož kolekce více než šedesátky obrazů tvoří pilíř roudnické sbírky. Také u Slavíčkových obrazů v roudnické sbírce je dle mého názoru důležitější vnímat barevnou atmosféru a kompozici spíše než půvaby venkovské krajiny. Svým monumentálním vstupem založeným na zkoumání výrazových možností odlišného postupu kladení jednotlivých barevných světelných plánů a vrstev a na prostorových možnostech podkladového materiálu tak vzdává Malý hold mistrovské tvorbě legendy českého moderního malířství. Stejně jako Slavíčkova díla, tak i obrazy Malého musíme v prvé řadě vnímat zrakem a nechat se tak strhnout optickými iluzemi barevného spektra, které však rozehrávají každý jinak. Antonína Slavíčka Malý vnímá v první řadě jako senzitivního malíře, jemuž se podařilo nejlépe vystihnout skutečné světelné hodnoty české krajiny. I Břetislavovy malířské začátky jsou spojeny s krajinomalbou a i když u ní formálně nezůstal, můžeme určitá rezidua krajinářské malby spatřovat v jeho zájmu o výstavbu obrazu pomocí barevných plánů a jejich vrstvení. Tam, kde moderní krajináři s empirickým studiem barev skončili, Malý pokračuje a rozvíjí své zkušenosti na základě vědeckých fyzikálních poznatků o vlnových délkách jednotlivých barev. Stejně jako před lety impresionisty, tak i Břetislava zajímá barevná skladba vnějšího světa. Na rozdíl od nich se však nesnaží tyto externí vjemy přenést na plátno explicitně. Tvůrčí postup chápe jako nedílnou součást výsledného díla. Jeho barevné kompozice jsou výsledkem dlouhého myšlenkového procesu, v němž rozbíjí a znovu konstruuje vztahy mezi jednotlivými barvami v ploše a ovlivňuje možnosti jejich vzájemného působení. Zcela nekonvenční je přitom Břetislavova záliba v užívání šedých a hnědých odstínů, přičemž je na místě zmínit dvě zcela netypické Slavíčkovy drobné malířské skici: Les – Kameničky (1904–1905), kde je světlo potlačeno a práci Studie k lesu (1904–1905), v níž je prostor lesa zachycen ve zcela neestetickém koloritu hnědé a hnědočerné barvy s lehkým světelným akcentem v detailu. K dekonstrukci přistupuje Malý do důsledku také u vnímání obrazu jako objektu. Přitom se nevyhýbá ani novému rozměru malby, kdy je zřetelnost malby znejasněna v měkkých záhybech plátna volně spadajícího k zemi. V současnosti se stále více uchyluje k volné prezentaci svých pláten buďto zcela bez rámu, jak mohli diváci shlédnout na výstavě v Galerii města Blansko či ve White Pearl Gallery v pražské Kolbence, nebo volná plátna uchycuje na speciální kovové konstrukce. Tuto druhou konstrukční variantu představujeme i v roudnické galerii. Obrazový objekt nevisí způsobně a nenápadně na zdi bývalé barokní jízdárny, nýbrž se ujímá iniciativy a vykračuje do prostoru a stává se tak takřka hmatatelnou součástí budovy. Za základní kámen galerie je pak v přeneseném smyslu slova nutno považovat právě kolekce Slavíčkových prací.

Petra Mazáčová